RECENZE: Barbara Erskinová - Nejtemnější hodina

Název: Nejtemnější hodina
Název v originále: The Darkest Hour
Autor: Barbara Erskinová
Série: -
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 2014
Počet stran: 437

Lucy Standishová, ovdovělá historička umění, se rozhodla napsat biografii o zapomenuté malířce doby 2. světové války, Evelyn Lucasové. Jak se Lucy pomalu probírá materiály, zjišťuje, že Eve neměla příliš lehký život. Z deníků mladé malířky se dozvídáme, že na pozadí válečného běsnění prožívala svoji první velkou lásku s mladým letcem Tonym, jejichž vztah byl však ohrožován ze všech stran – válkou, nepřejícím a tajnůstkářským otcem a také žárlivostí ze strany Evelynina „mecenáše“ Eddieho, který se kromě o Evelyniny malby zajímá i o ni samotnou a chtěl by ji mít jen pro sebe. V ohrožení, tentokrát života, se však ocitá i Lucy – někdo očividně nechce, aby pravda o Eve a Tonym vyplula na povrch a ona ji zachytila ve své knize. O jaké tajemství jde? A komu záleží na tom, aby zůstalo neodhaleno?

Román Nejtemnější hodina nám nabízí dvě dějové linie. První z nich nás seznamuje s kunsthistoričkou Lucy, která si shromažďuje podklady pro svoji knihu o malířce Evelyn a která se – čím víc se o Evelyn dozvídá – musí potýkat se sérií podivných, tajemných a místy nadpřirozených úkazů, které ji děsí a občas i ohrožují na životě. Druhá linie se pak odehrává v minulosti a líčí nám Evelynin život a její útrapy, kterými si prošla až do své smrti. Obě linie se pak na konci spojují do jedné, kde všechno do sebe úžasně zapadá – závěr samotný je pak jednoduše dechberoucí a já se od knihy nemohla vůbec odtrhnout. Přiznám se, že jsem vůbec nečekala, že mne Nejtemnější hodina tak moc vtáhne do sebe, jelikož to není úplně ten typ literatury, který bych běžně četla. A přesto na mne překvapivě kniha velmi silně zapůsobila.

Od této knihy jsem čekala historický román s milostnou zápletkou a nakonec jsem si z ní odnesla daleko víc, neboť z Nejtemnější hodiny se vyklubalo silné a působivě napsané lidské drama z části posazené na válečném pozadí. Erskinová sem zároveň zakomponovala tematiku duchů, kteří nedojdou klidu, dokud nedokončí svoje poslání či nepomohou tomu, aby skrývaná pravda vyšla na světlo. Fanoušci dobře napsané duchařiny si tak zde přicházejí na své, protože Erskinová tuto duchařskou linku ztvárnila velmi přesvědčivě a tak realisticky, jak to jen žánr duchařských příběhů umožňuje. Nejste-li však příznivci nadpřirozena, knihu patrně nejspíš nedoceníte, neboť tato tematika tvoří celkem obsáhlou část příběhu, hlavně jeho druhá polovina.

Čtenář se zde dočká i milostné zápletky, u které se přiznám, že jsem se jí zpočátku trochu obávala, aby nebyla přeslazená, kýčovitá, plytká a příliš patetická, ale mé obavy se nakonec – k mé radosti – nepotvrdily. Erskinová pojala hlavní milostnou zápletku mezi Eve, Tonym a Eddiem velmi decentně, střízlivě, není to žádné laciné a do očí bijící, vynucené brnknání na čtenářovy emoce. Bohužel to ne zcela platí o milostném trojúhelníku z „přítomné doby“ – Lucy se skoro až omylem dostává do „boje“ o Michaela (Evelynin vnuk) a střetává se v něm s Charlotte, Michaelovou přítelkyní. Asi to mělo tvořit jakousi „přítomnou“ paralelu k milostné zápletce z minulosti, nicméně na můj vkus to zde bylo poněkud zbytečné a tak nějak navíc a Erskinová si to podle mého názoru mohla odpustit. Nicméně s radostí podotýkám, že toto byla z mého hlediska jediná větší vada na kráse.

Kniha mne příjemně překvapila, dostala jsem od ní víc, než jsem očekávala. Nakonec dávám knize 90 %.

(Recenze byla poprvé uveřejněna 9. ledna 2017 na Databázi knih.)