RECENZE: John Saul - Nemilovaní

Název: Nemilovaní
Název v originále: The Unloved
Autor: John Saul
Série: -
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2012
Počet stran: 326

Kevin Deveraux se po dvaceti letech vrací do svého rodného města, které nese jméno jeho rodiny. Jeho matka Helena – zlá, nepřátelská a krutá žena – pomalu umírá a ještě si přeje naposledy spatřit svého syna. Kevin její přání plní, byť to byla právě ona, proč z domova odešel a odmítal se po dlouhá léta vrátit. Po Helenině smrti chce Kevin se svou ženou a dětmi odjet, ale okolnosti matčina úmrtí mu to nedovolují, děti si navíc v okolí postupně nacházejí kamarády. A navíc musí Kevin brát ohledy na svou starší sestru Margueritte. To však netuší, jak moc se Margueritte za dvacet let jeho nepřítomnosti změnila. Pobyt v rodném domě se pro Kevina stává osudným. A zůstat je to poslední, co by měl chtít.

Říkáte si, že jsem vám toho v popisu spoustu vyspoilerovala? Věřte, že jsem vám prozradila sotva zlomek toho, co vám Nemilovaní nabízejí. A že toho je opravdu hodně!

Ještě se mi nestalo, abych u nějaké knihy byla tak napjatá a chtěla moc číst dál, abych věděla, jak to bude pokračovat a jak to dopadne, ale při tom měla strach ve čtení pokračovat. Možná si říkáte, že si právě protiřečím, ale myslím to vážně. Jde o to, že Nemilovaní je brilantně napsaný román útočící na čtenářovu psychiku a čím víc se blížíme konci, tím se napětí v příběhu stupňuje a nedá člověku jen tak spát.

Kniha je označována jako hororová – není to však ten typ hororu, který by vás děsil a strašil na každé stránce. Jeho úkolem je udržovat vás ve stálém napětí a jisté nevědomosti, co ještě můžete očekávat a jak daleko to může ještě zajít. A to se Saulovi podařilo naprosto dokonale. Člověk má s přibývajícími stránkami již pomalu představu, o co asi tak zhruba jde – je to však tak skvěle napsané, že si rádi počtete dál, abyste se ujistili, že to tak je, že je váš odhad správný, a ještě si navíc užili, jak mistrně to John Saul zvládl celé vylíčit – realisticky, věrohodně, chytlavě. Přitom ta atmosféra je tak nervy drásající, že jsem musela knihu chvílemi odkládat, abych všechno pomalu vstřebala, než jsem mohla pokračovat dál. Tohle se mi snad ještě nikdy u žádné knihy nestalo, abych se u knihy takhle děsila. I tím na mne Nemilovaní udělali jednoznačně dojem!

Jestli mi na knize něco vadilo, bylo to (skoro až nelogické) chování některých postav – především situace, kdy se ztratí dítě a nikdo to tam moc neřeší, a také to, že se na policii nahlásí podezření na nekalé věci dějící se v domě Deverauxových a policie je celou dobu taková dost vlažná. To však byly jedny z mála kazů na této jinak výborné knize. 

Co se týká ostatních postav, byla jsem s nimi spokojená. Nemohu říct, že by všichni lidé byli pozitivní, ale jsou tak skvěle vykreslení, že skvěle zapadají do příběhu a dodávají celému vyznění knihy na intenzitě a celkové dynamice.

Co by někteří čtenáři mohli knize vytknout, je ten konec, který je od jistého bodu příběhu dost snadno předvídatelný. Za sebe však nemohu říct, že mi to v případě této knihy vadilo. Bylo to očekávatelné, to ano, ale osobně jsem s tím spokojená a celkový kontext příběhu to hezky uzavřelo.

Za sebe mohu Nemilované rozhodně doporučit, zvlášť pokud máte rádi napínavé knihy s tísnivou, nahuštěnou atmosférou, silným příběhem, rádi se bojíte, ale přitom nejste zarytými fanoušky krváků. Za mne 95 %.

(Recenze byla poprvé uveřejněna 3. ledna 2017 na Databázi knihy.)