Ahoj všem! Dneska bych se s vámi ráda podělila o své zážitky z letošního Světa knihy, který jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít a na který jsem se těšila už kdovíjak dlouho. Tak se na to pojďme podívat. :-)
Světa knihy jsem se za celou dobu jeho konání zúčastnila již potřetí, ale letos poprvé ve více dnech. V pátek jsem tam byla v rámci svého zaměstnání, v sobotu pak soukromě sama za sebe coby knihomolka, která bez knih neudělá ani ránu.
Pracovní pátek se nesl hlavně v duchu toho, že jsem se u jednotlivých stánků pokusila najít a posbírat co nejvíce materiálů (hlavně knižních katalogů), které by byly maximálně relevantní k zaměření naší specializované knihovny, kde pracuji, a vědeckému zaměření našich čtenářů, kteří k nám chodí. Případně tu byla snaha se poradit s lidmi pracujícími u stánků, zda by třebas neměli nějaká další doporučení či tipy, co bychom v naší knihovně využili. Protože jsem však vášnivá čtenářka beletristických děl, tak jsem samozřejmě neodolala a prohlížela některé stánky soukromě už v pátek. No a samozřejmě bych to nebyla já, kdybych odešla s prázdnou.
Přetrpět očekávanou tlačenici a vystát si skoro nekonečnou frontu ve stánku Euromedia Group se v mém případě stalo již tradicí. Stejně tak jsem jako vždy zavítala i do Antikvariátu Fryč, abych nakonec skončila v pro mne netradičním Slovartu. Stánků bylo hodně, prošla jsem většinu z nich, ale moje soukromá, domácí knihovna se v pátek rozrostla o knihy z těch tří knihkupectví/nakladatelství vyjmenovaných výše. Pak jsem na chvilku zakotvila u malého stánku s kávou, abych si na chvilku sedla a dala odpočinout bolavým nohám a zádům. Koupila jsem si dobrou kávu a půl hodinky poseděla, abych se pak nakonec přemístila na besedu Doctor Who v komiksu, která mne z pátečního programu zaujala nejvíc a kterou jsem chtěla fakt vidět. Tím jsem pak svoji páteční návštěvu Světa knihy zakončila. Domů jsem dorazila obtěžkána několika kily knih (pro sebe) a katalogů (do práce). Unavená, rozbolavělá, ale naprosto nadšená. Pracovní úkol jsem vyřídila, jak bylo domluveno a jak bylo třeba, a i soukromě jsem zabodovala.
V sobotu jsem pak vyrazila hned na začátku dopoledne, abych si mohla celý veletrh ještě jednou projít, a to v co největším klidu a v době, kdy tam ještě není takové množství lidí jako v pozdějších hodinách - jak to tak v sobotu bývá. Moje introverze a klaustrofobie z přelidněných prostor mi tak nedávaly naštěstí tolik zabrat, což jsem jedině ocenila. Původně jsem přemýšlela zajít na některé přednášky, ale nakonec to skončilo u toho, že jsem jen brouzdala mezi stánky a okukovala všechny ty nádherné knihy, co tam vystavovali. Sice jsem ne vždy objevila ty tituly, o něž jsem měla největší zájem, ale nevadí - stejně i tentokrát jsem neodolala a jela pak domů s těžkým batohem. Klasika, no. Každopádně místa, která jsem chtěla obejít, jsem obešla - a tak to dopadlo vše víceméně podle mých představ.
Co jsem také ocenila, byly výstavní panely, které se věnovaly letošnímu tématu veletrhu, a tím byl komiks. Takže jsem měla do jisté míry i umělecky zaměřený zážitek z výstavy. I mé "sci-fistické" srdce zaplesalo radostí, když jsem v pravém křídle výstaviště - tam, kde byly komiksové sály - narazila na dva muže převlečené do kostýmu Jaffů ze seriálu Hvězdná brána. (Patrně to byli lidé patřící k vystavovatelům ze stánku časopisu XB-1.) Pro mnoho lidí asi podivnost, ale já se zaradovala, protože tento seriál je mojí srdeční záležitostí a vždycky to potěší, když vidíte, že v tom nadšení nejste sami.
Jediné, co mne tak na celém Světě knihy mrzí, je to, že jsem tam byla tentokrát sama (když nepočítám, že jsem se tam v pátek na pět minut viděla s kolegyní z práce). Protože setkávání s lidmi dává tomuto veletrhu jiný, o dost lepší rozměr. To se budu do příštího roku snažit napravit! Aby to nebylo jen o těch knihách, ale i o lidech.
Článek nakonec završím tím, že vám ukážu, co jsem si ze Světa knihy odnesla za knihy. Na to, že jsem tam letos byla dva dny, tak se mi moje domácí knihovna rozrostla kupodivu málo, a to "jen" o devět knih a jedny omalovánky pro dospělé. Plus jsem tam ještě objevila dvě knihy, které dostala moje mamka ke Dni matek, ale protože to nebyly knihy pro mne, do tohoto článku jsem je nezahrnula. Každopádně čekala jsem upřímně řečeno větší hromadu, vzhledem k tomu, že knihy děsně ráda hamouním a křečkuju ve svých regálech. Ale i tak jsem spokojená!
Ze Světa knihy jsem si pořídila celkem pestrý výběr. Od příběhů pro mladé (Volání netvora a Smrtka) přes historické romány (Zapomenutý faraon, Hra osudu a Hana), klasiku (dvojí vydání Máje od Máchy, které sbírám) až po omalovánky pro dospělé (Harry Potter - Magical creatures).
Ano, správně - na fotce vidíte jen sedm knih a omalovánky v doprovodu naprosto úžasné plátěné tašky ze stánku Národní knihovny a překrásné záložky od Papery. A přesto jsem výše zmiňovala, že knih jsem si do své soukromé knihovny pořídila devět. To víte, ta zapomnětlivost! Když jsem fotku pořizovala, dokonale jsem zapomněla přiložit dvě knihy od Agathy Christie, a to knihy Plavý kůň a Poslední případy slečny Marplové. A bohužel už jsem neměla jak dodatečně fotku pořídit znovu, tudíž Agathu zmíním jen takhle v textu. Snad se nezlobíte. Příště si dám snad pozor.
To je ode mne pro dnešek vše. A co vy? Byli jste letos na Světě knihy? A jak jste si to užili?
Žádné komentáře:
Okomentovat